Padaly hvězdy

Karel Plíhal

R:PGadaly hvEmězdy a jA9/C#edna z nich slDítla
mé milé přGímo dA9/C#o klínDa,
jGak byla žhEmavá, tak sA9/C#ukně jí chDytla,
a od sukně cGelá rCoklinGa.
1:MEmá milá křHmičí: pEmomoz mi přHmece,
nEmestůj tu jHmako z kBdimamene,
tEmak jsem ji rHmychle Emodtáhl k řHmece
z dEmosahu tHmoho plAamenDe.
2:Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
3:Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:50.946+00:00
Výsledky hledání: